odrogach.cz – Resuscitace

0
Rate this post

První pomoc při předávkování

Předávkování je stav, který následuje po užití nadměrného množství drogy či více drog.

Vždy se jedná o akutní, život ohrožující stav.

I když v mnoha případech spontánně odeznívá bez potřeby intervence a nezanechává následky, doporučujeme vždy ihned zavolat lékaře. Nutné je to zvláště tehdy, když:

  • dojde ke ztrátě nebo výraznému útlumu vědomí,
  • jedná se o užití kombinace léků nebo léků a drog,
  • dojde k výrazné změně chování postiženého, které vyvolává dojem, že postižený není schopen se v dané situaci správně orientovat.

Je důležité si uvědomit, že tento stav má svůj vývoj a ke komplikacím nemusí dojít bezprostředně po užití těch kterých látek. Některé potenciálně velmi vážné komplikace se mohou rozvinout až s odstupem minut i hodin a odložená pomoc již nemusí být úspěšná. Mezi takové stavy patří předávkování např. Durmanem nebo některými kombinacemi drog, resp. drog a léků, zejména pokud se jejich vzájemný efekt násobí. Mezi takové kombinace patří např. extáze s některými antidepresivy a léky na spaní nebo proti strachu a úzkosti s alkoholem nebo heroinem.

Okamžitou intervenci si vyžadují stavy vyvolané předávkováním při užití opiátů a tlumivých látek včetně léků a alkoholu. Vzhledem k potřebě neodkladné intervence se jim budeme věnovat podrobněji.

Předávkování opiáty (nejčastěji heroinem) a tlumivými léky

Předávkovaný člověk ztrácí barvu v obličeji, má potíže s pohybem i se stáním a obtížně artikuluje nebo nemluví vůbec. Příznačné pro intoxikaci je také tzv. „spaní za chůze“, pokles svalového napětí, nevolnost a zvracení. V horším případě nastává bezprostředně po užití drogy stav bezvědomí.

  • Pokud je předávkovaný ještě při vědomí, je důležité se pokusit ho při něm udržet.
  • Znamená to mluvit, popř. chodit s ním, opláchnout mu obličej studenou vodou.
  • Pokud vědomí ztrácí, je zcela na místě ho např. štípat, „profackovat“ či polít ledovou vodou.
  • Dojde-li ke ztrátě vědomí, je nezbytné zjistit, zda postižený dýchá a zda je v činnosti srdeční oběh.
  • Zároveň je třeba okamžitě přivolat záchrannou službu. V případě, kdy zjistíme ztrátu dechu či oběhu, poskytneme postiženému první pomoc.

RESUSCITACE PŘI PORUŠE VĚDOMÍ, ZÁSTAVĚ DECHU

A SRDEČNÍ ČINNOSTI

Pokud jedinec nedýchá a není cítit jeho puls, je na místě poskytnout mu základní neodkladnou resuscitaci, která slouží k obnovení oběhu okysličené krve. U osoby postižené náhlým selháním jedné nebo více základních vitálních funkcí (tj. vědomí, dýchání a krevní oběh) je cílem zabránit nezvratným poškozením, zejména mozku.

Mezi výkony zařazené do neodkladné resuscitace patří:

  • uvolnění dýchacích cest
  • nepřímá srdeční masáž.

Pokud od zástavy oběhu uplynul dlouhý čas, resuscitace se nezahajuje. Tato doba se pohybuje v desítkách minut (interval delší než 15 minut u dospělých a delší než 20 minut u dětí; při podchlazení organismu prodlužujeme tento interval až na 40 minut). Avšak vzhledem k tomu, že diagnóza zástavy oběhu může být problematická i pro zkušeného lékaře a u předávkování tlumivými látkami se čas zástavy oběhu dá jen velmi těžko zjistit, doporučujeme resuscitaci zahájit vždy. Limitem pro úspěšnost neodkladné resuscitační péče je obnova účinné akce srdeční. Pouze v menšině případů je pacient po úspěšné neodkladné resuscitaci ihned při vědomí a schopný samostatně dýchat. Je tedy nutno provádět umělé dýchání do doby, než se dostaví odborná pomoc.

Ukončit neodkladnou resuscitaci lze:

  • byly-li základní vitální funkce úspěšně obnoveny
  • po příjezdu lékaře a převzetí postiženého do odborné péče
  • nevede-li resuscitační úsilí trvající nejméně 30 minut k obnovení základních vitálních funkcí
  • jsou-li zachránci natolik vyčerpáni, že v oživovacím úsilí nemohou dále pokračovat.

Poruchy vědomí

Za člověka v bezvědomí považujeme každou ležící či zhroucenou osobu, která nereaguje na hlasité oslovení nebo důrazný dotyk. Závažná porucha vědomí může vyvolat neprůchodnost dýchacích cest, proto je u každého bezvědomého nutné opakovaně kontrolovat, zda volně dýchá.

Poruchy dýchání

Nejlepším vodítkem pro posouzení, zda postižený dýchá, je přiložení svojí dlaně před ústa a nos postiženého. Pouhé sledování pohybu hrudníku může být ošidné, neboť při neprůchodnosti dýchacích cest (zapadlým jazykem, zvratky, umělým chrupem) můžeme zaznamenat pohyby hrudníku vyvolané zvýšeným dechovým úsilí postiženého, ale k dýchání nedochází. Při částečné neprůchodnosti dýchacích cest je dýchání zachováno a můžeme slyšet charakteristické zvuky proudění vzduchu zúženým prostorem. Při úplné neprůchodnosti nemůže postižený mluvit, můžeme pozorovat úzkost a neklid spojený s rostoucím dechovým úsilím. Bezvědomí u úplné neprůchodnosti dýchacích cest nastupuje během 1-2 minut. U postiženého v bezvědomí, který již nedýchá, se přesvědčíme o průchodnosti dýchacích cest pokusem o umělý vdech. O neprůchodnosti svědčí výrazný odpor. Důležitým příznakem zástavy dechu a nedostatkem okysličené krve je promodrání okrajových částí těla, především prstů, špičky nosu a okrajů ušních boltců, tzv. cyanóza. Zkušení anesteziologové doporučují laikům, ale i méně zkušeným kolegům se zjišťováním zástavy oběhu nezabývat v těch případech, kdy rozpoznali zástavu dechu. Pokud postižený nedýchá, automaticky postupujeme tak, jakoby došlo i k zástavě oběhu. Toto doporučení je motivováno praxí; ukázalo se totiž, že nezkušený člověk není schopen zástavu spolehlivě určit a pokusem o zjištění, zda je tep přítomen, ztratí tolik času, že mnohdy dojde k již nevratnému poškození mozku postiženého.

Zástava oběhu

Zástava oběhu je způsobena poruchou činnosti srdce jako pumpy, kdy přestává protékat krev mozkem a dalšími orgány. Zástava oběhu není totožná se zástavou srdce; pro diagnózu zástavy oběhu je rozhodující zjištění nepřítomnosti pulsu na velkých tepnách (nejčastěji zjišťujeme tep na krční tepně, kterou můžete nahmatat vedle ohryzku). Do 15 sekund po zástavě oběhu upadá postižený do bezvědomí, do 30-60 sekund zcela ustává dýchání, pokud postižený před zástavou oběhu dýchal. Při zjištění nepřítomnosti pulsu na velkých tepnách musíme neprodleně zahájit nepřímou srdeční masáž a vždy také umělé dýchání z plic do plic.

Zobrazeno: 10961x