Léky tvoří širokou skupinu látek. Látkovou závislost může vyvolat mnoho preparátů, které ovlivňují mozek, resp. centrální nervový systém.
Nejčastěji to jsou:
- Látky, které snižují strach a napětí
- Látky, které způsobují euforii
- Látky, které zvyšují tělesný i duševní výkon
- Látky, které mění smyslové vnímání
Výše uvedené charakteristiky, nebo některé z nich, splňují následující skupiny léků:
- Celková anestetika (léky užívané při operaci)
- Hypnotika a sedativa (léky na uklidnění a na spaní)
- Antiepileptika (léky proti epilepsii)
- Antiparkinsonika (léky, které příznivě ovlivňují příznky Parkinsonova syndromu)
- Centrální myorelaxancia (látky snižují svalové napětí)
- Analgetika (hlavně centrálně působící, tzv. anodyna – viz kapitola o opiátech)
- Psychostimulancia (látky zvyšující psychomotorické tempo, viz kapitola budivé látky)
- Antipsychotika (látky, které pozitivně ovlivňují psychotickou symptomatologii)
- Anxiolytika (látky, které ostraňují patologický strach a napětí)
- Ostatní:
Benzodiazepiny
Jedná se o léky s anxiolytickým, sedativním, hypnotickým, antiepileptickým, protikřečovým a centrálně myorelaxačním účinkem.
Patří mezi nejčastěji předepisovaná psychofarmaka. Jsou velmi často zneužívány jak uživateli nelegálních drog, tak běžnou populací. Řada lékařů je předepisuje dosti neopatrně a dlouhodobě. Jsou součástí mnoha domácích lékárniček.
Účinek závisí na konkrétním preparátu. Všechny mají různě vyjádřenou složku uklidňující, ve větších dávkách téměř všechny vyvolávají spánek. Téměř vždy je vyjádřena také složka anxiolytická (mizí strach).
(Zne)užívané dávky jsou poměrně vysoké, zpočátku stačí jen několik tablet, postupně se lze propracovat až k několika desítkám. Léky jsou poměrně bezpečné při předávkování, pokud ovšem nejsou užity zároveň s další tlumivou látkou; zrádný je zvláště alkohol. Kombinace mohou vést ke smrtelnému předávkování.
Závislost na nich vzniká plíživě a má složku psychickou i fyzickou. Odvykací stav se projevuje neklidem a návratem potíží, pro které byl lék původně předepisován. Vážnou komplikací bývají epileptické záchvaty, které mohou vést i k úmrtí.
Zástupci | |
Diazepam, Valium | Nejstarší zástupce této skupiny. Látka s mocným sedativním, protikřečovým a anxiolytickým účinkem. |
Rohypnol | Lék na spaní, často zneužívaný. |
Neurol, Xanax | Oblíbené anxiolytikum. |
Lexaurin | Oblíbené anxiolytikum s výraznějším sedativním efektem. |
Barbituráty
Jsou to léky se sedativním, hypnotickým, antiepileptickým a protikřečovým účinkem.
Dnes již relativně málo používaná skupina léků, běžněji se s nimi můžeme setkat v některých složených proparátech (Spasmoveralgin). Jsou mnohem nebezpečnější než skupina benzodiazepinů, zvláště při předávkování, které může být mnohem častěji smrtelné.
Závislost vzniká rovněž plíživě, navíc poměrně snadno a je zkřížená s alkohelem. Odvykací stav může být smrtelný.
Zástupci | |
Thiopental | Injekční preparát používaný pro úvod celkové anestezie. |
Phenobarbital | Lék proti epileptickým záchvatům. |
Antidepresiva
Antidepresiva jsou léky, které zlepšují patologicky změněnou náladu.
Je to hojně užívaná skupina léků, protože depresí trpí značná část běžné populace; onemocnění často není správně diagnostikováno.
Zneužívání látek této skupiny je méně časté než v předchozích dvou; některé látky mohou vyvolávat těžkou otravu, pokud jsou užity ve větší dávce. Modernější preparáty jsou v tomto ohledu poměrně bezpečné. Závislost vzniká poměrně zřídka.
Zástupci | |
Prothiaden | Starší české antidepresivum, mírně tlumí, ve vyšších dávkách je nebezpečné. |
Deprex | Zástupce moderních antidepresiv, mírně stimuluje. Je relativně bezpečné při předávkování, ovšem vysoce rizikové v kombinaci s některými látkami (extáze). |
Welbutrin SR | Moderní antidepresivum, používá se také při léčbě závislosti na nikotinu. Ve vyšších dávkách vyvolává epileptické záchvaty. |
Antipsychotika
Jedná se o léky používané při léčbě psychotických poruch, které patří mezi nejtěžší duševní onemocnění. Zneužívání látek této skupiny je vcelku vzácné.
Zástupci | |
Haloperidol | Antipsychotikum s mocným pacifikujícím účinkem u agresivních nemocných. |
Autor: MUDr. Jakub Minařík