O účinné drogové prevenci lze říct mnohem více, pokud vezmeme v úvahu prvky, které vyšly z „nejlepší praxe“. V této kapitole nabídneme řadu kritérií, která praxi drogové prevence dosáhla vysokého uznání. Podporují je i odborníci na školní drogovou prevenci z osmi evropských států, kteří se podíleli na přípravě této příručky.
(z publikace „Making schools a healthier place“,Trimbos Institut, Utrecht 2002)
Kritéria kvality odvozená z „nejlepší praxe“
Obsah prevence
- Měla by se věnovat pozornost všem typům drog/látek včetně tabáku, konopí, benzodiazepinů (např. sedativa a prášky na spaní), inhalantů (i např. lepidel) a legálních léků
- V závislosti na sociálním prostředí a místní (nebo národní) prevalenci zneužívání drog by se měla soustředit pozornost i na lokálně vyráběné drogy, např. podomácku pálené lihoviny (populární ve skandinávských zemích), lokálně produkované opiáty (např. polský ‚kompot‘) nebo syntetické drogy (na house parties a raves)
- Experimentální užívání drog; sem lze ale zařadit i abstinenčně orientovanou prevenci.
- Poskytování objektivních a spolehlivých informací o pozitivních účincích i rizicích a nebezpečích spojených s drogami a užíváním drog.
- Podpora protektivních faktorů (např. jaká preventivní opatření by se měla používat v případě užívání určitých typů drog) a snížení rizikových faktorů (např. řízení pod vlivem alkoholu).
- Nemělo by se moralizovat, místo toho by se spíše mělo podporovat, aby mladí přemýšleli samostatně.
- Pozornost se má soustředit na potřeby a priority.
- S ohledem na věk studentů preventivní sdělení časem zopakujte a zahrňte do něj i přechod od konzumace jedné drogy k druhé (tím pádem budete muset přizpůsobit, co chcete sdělit).
Jak si počínat při incidentech spojených s drogami
- Poučte učitele a nepedagogické pracovníky o tom, jak je složité detekovat užívání drog mezi studenty. Sem patří školení o tom, jak identifikovat fyzické a duševní charakteristiky užívání drog, aby bylo možno rozpoznat „skutečné“ problémy s drogami a vyhnout se falešným obviněním.
- Nabídněte ve škole příležitosti pro anonymní a ‚bezpečné‘ poradenství nebo informace o tom, jak se obrátit na odborné služby v oblasti léčby závislosti na drogách
- Poradenství a přístup k informacím o drogách a užívání drog by mělo být k dispozici i pro další zainteresované ve školách (učitelé, nepedagogičtí pracovníci a rodiče/zákonní zástupci).
- Buďte ke studentům upřímní, jednejte s nimi přímo a sdělte jim, že nemůžete zajistit, aby informace, které by vám chtěli sdělit o svém užívání drog, zůstaly utajeny.
- Programy by měly koherentní, zejména pokud jde o dlouhodobé cíle, krátkodobé cíle, aktivity a očekávané výstupy; různé aktivity by si měly vzájemně napomáhat a ne naopak.
Školní pravidla a nařízení ohledně drog
- Pravidla i nařízení musejí být realistická: školy by se neměly snažit stanovit pravidla, která nebudou schopna prosazovat, a stejně tak by neměly přebírat odpovědnost, kterou nesou rodiče/zákonní zástupci dítěte.
- „Přesunutím“ se problém nevyřeší. Studenti přistižení při užívání drog bývají často vyloučeni ze školy. Vytržení studenta z jeho každodenního sociálního prostředí je pravděpodobně tím nejméně rozumným krokem a může studenta vystavit ještě větším rizikům. Mnohem lepší je poskytovat odborné poradenství a vedení žáků.
- Pravidla platí pro všechny ve škole včetně učitelů a nepedagogických pracovníků; postih by měl odpovídat míře závažnosti přestupku.
- Rodiče/zákonní zástupci dítěte
- Rodiče/zákonní zástupci dítěte sou pro děti příkladem jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu.
- Program školní drogové prevence by měl rodičům/zákonným zástupcům poskytnout informace o drogách a užívání drog.
- Doporučuje se, aby zástupci školy o programu drogové prevence, který chtějí realizovat, promluvili i s rodiči/zákonnými zástupci dítěte.
- Je důležité podporovat, aby rodiče/zákonní zástupci dítěte se svými dětmi hovořili o drogách.
Cílové skupiny
- Ve školním drogovém preventivním programu je třeba rozlišovat mezi různými typy drog i různými přístupy, které se používají v jednotlivých ročnících. Pro každou skupinu je nutno zvolit strategii, která bude odpovídat jejich věku.
- Odlišujte prevenci pro průměrné studenty a prevenci pro ohrožené skupiny studentů.
- Participace
- Zákonní zástupci dítěte i samotní učitelé mohou sloužit jako intermediátoři a zároveň se mohou stát cílovou skupinou pro specifické aktivity.
- (Pokud již nejsou k dispozici), hledejte způsoby, jak studenty aktivně zapojit do plánování, vytváření designu, implementace i evaluace.
Zázemí a výcvik
- Zajistěte, aby se výcvik (školení) různých skupin stal základní složkou programu nejen pokud jde o znalosti, ale také pokud jde o techniky a postoje (zplnomocnění, osobní vedení).
- Zajistěte (personálu) dostatek času na provádění intervencí a aktivit.
- Časově efektivní programům se dostává vyšší podpory než časově náročným programům.
- Učitelům a dalším, kteří se podílejí na školní drogové prevenci (např. peerům), musí být poskytnuty informace a školení o drogách a užívání drog.
Provádění programu
- Zajistěte, aby se ve školním vzdělávacím kurikulu vyhradil dostatečný čas na to, aby se mohla věnovat adekvátní pozornost všem relevantním aspektům školního programu prevence drog
- Po nějaké době preventivní program zopakujte a pokuste se jej přizpůsobit novým skupinám studentů.
Zobrazeno: 2425x