V případě kosterních svalů cvičení způsobuje:
zvýšení počtu myofibril, kontraktilních proteinů, buněčných jader, mitochondrií;
zvýšení svalové hmoty, aktivity enzymů a energetické účinnosti;
zvýšení koncentrace glykogenu, myoglobinu, fosfolipidů, ATP, fosfokreatinu;
zvýšení svalové síly na jednotku svalového průřezu.
Výrazem adaptace příčně pruhovaných svalů na cvičení je jejich hypertrofie pod vlivem silového tréninku. Menší dopad na množství svalové hmoty má vytrvalostní trénink. Růst svalu je výsledkem hypertrofie jeho jednotlivých vláken, rychlých i pomalých, ale u rychlých je tento proces výraznější než u pomalých. Nárůst svalové hmoty je největší bezprostředně po zahájení tréninku u lidí dosud fyzicky neaktivních, u trénovaných sportovců postupuje výrazně pomaleji. Záleží na druhu a intenzitě jednotlivých cviků a celkové zátěži při konstantním silovém tréninku v konkrétním časovém úseku.
Tělesné cvičení má pozitivní vliv na činnost tzv. svalově-cévní pumpy, díky které se zlepšuje prokrvení po obvodu a lymfatická drenáž lymfatickými cévami. Navíc rozvíjejí schopnost svalů reagovat na podněty nervového systému a udržovat správnou délku a pružnost svalů.
Centrální nervový systém
V případě centrálního nervového systému pravidelný a rozumný pohyb způsobuje:
- zvýšená stabilita a schopnost rozhodovat se v obtížných situacích;
- zvýšení motorické koordinace a koncentrace;
- zvýšení rychlosti učení motorických činností.
Mírné cvičení má ochranný účinek na centrální nervový systém. Bylo prokázáno, že oddaluje stárnutí nervového systému, zvyšuje neurogenezi (tvorbu nových neuronů), zvyšuje kognitivní schopnosti a oddaluje rozvoj mnoha degenerativních onemocnění nervového systému. Cvičení lze použít k léčbě některých forem epilepsie a také Parkinsonovy choroby.
Jediným fyzickým úsilím působí na nervový systém tak, že usnadňuje změny v adaptaci organismu na zátěž, včetně dýchacího a oběhového systému. V samotném nervovém systému nebyly po jediném úsilí homepage pozorovány žádné adaptační změny. Během tréninku nervový systém reguluje adaptaci těla na opakující se fyzickou zátěž.
Nervový systém při cvičení zvyšuje mimo jiné motorickou a svalovou koordinaci. Opakování stejných úkonů často vede ke zlepšení techniky pohybů. Zlepšuje také motorickou paměť. Na tomto jevu se podílí především mozeček, ale také mozková kůra a subkortikální jádra. Trénink navíc zvyšuje sílu svalové kontrakce, která v prvním období závisí na nervovém systému a poté na svalové hypertrofii.
Dýchací systém
V případě dýchacího systému fyzická aktivita způsobuje:
- zvýšení plicní ventilace;
- zvýšení difuzní kapacity, plicní kapilárizace a vitální kapacity plic;
- zvýšení účinnosti dýchacího systému;
- snížení respiračního odporu;
- snížení dechové frekvence.
Během cvičení se zvyšuje potřeba kyslíku v těle.