Vliv pohybové aktivity na lidský organismus vyvolává řadu adaptačních změn – nutí jej adaptovat se na přijímání podnětů. Tělesné cvičení ovlivňuje všechny systémy a mnoho orgánů lidského těla.
Pohybová aktivita – výhody
Pohybová aktivita je jednou z nejúčinnějších metod prevence civilizačních chorob, jako jsou ischemická choroba srdeční, hypertenze a cukrovka. Je prokázáno, že pohybová aktivita zejména u lidí středního a vyššího věku prodlužuje život, zabraňuje předčasnému úmrtí a vážným onemocněním. Změny, ke kterým v těle dochází vlivem systematického cvičení, jsou komplexní.
Motorická aktivita zlepšuje základní motorické dovednosti, jako je síla, rychlost a vytrvalost. Prospěšné změny nastávají i v homepage tělesných tkáních.
Dopad na lidské tělo
Jak je všeobecně známo, fyzická aktivita provozovaná „moudře“ přináší pro lidský organismus řadu výhod. Vyplatí se proto volit pravidelné sporty, jako je plavání, chůze, jízda na kole nebo nordic walking.
Viz také: fyzická aktivita v těhotenství
Podpůrný systém
Při diskusi o vlivu na podpůrný systém je třeba vědět, že fyzická aktivita způsobuje:
- zvýšení kostní hmoty;
- změna struktury kostí;
- hypertrofie kolagenových vláken ve šlachách;
- zlepšení prokrvení kostí a vazů;
- zvýšení syntézy kolagenových vláken.
Jednorázové fyzické cvičení neovlivňuje metabolismus kostní tkáně, přičemž dlouhodobý trénink, byť nízké intenzity nebo i amatérské rekreační cvičení, je jedním z nejdůležitějších faktorů prevence rozvoje osteoporózy.
Fyzické cvičení výrazně zvyšuje hustotu kostí. Správná strava a fyzická aktivita jsou v tomto ohledu důležité zejména v dospívání, protože čím větší hustota kostí po dosažení dospělosti, tím méně závažná osteoporóza a tím nižší riziko zlomenin u seniorů.
Aktivita v prevenci osteoporózy
V prevenci osteoporózy je důležitý i druh prováděného cvičení a velikost zátěže. Fyzická aktivita, která doprovází aktivity každodenního života, nemá účinný vliv na kosterní systém. Zvláštní roli hrají stresová cvičení, jako je chůze a jogging. Můžete použít cvičení, která ovlivňují kostní tkáň v důsledku síly generované v kloubech, jako je veslování nebo vzpírání.
Cvičení ovlivňuje kostní tkáň i ve stáří. V důsledku vnější zátěže dochází k neustálé remodelaci kosti, změnám mikroarchitektury a kostní matrix, v důsledku čehož dochází ke zvýšení kostní denzity. U žen po menopauze pozitivně koreluje s množstvím vstřebaného vápníku, pokud je jeho podávání doprovázeno vhodným pohybovým programem.
Cvičení může způsobit zlomeniny kostí. Nejčastěji se vyskytuje při velmi intenzivních trénincích, kdy svalová síla převyšuje kostní vytrvalost nebo při nadměrné zátěži.